V dubnu by se do sněmovny dostali poprvé SPO Zemanovci

V dubnu by se do sněmovny dostali poprvé SPO Zemanovci

V dubnu by se do sněmovny dostali poprvé SPO
Zemanovci, VV jsou na historickém minimu.
V dubnu by se vedle ČSSD, ODS, KSČM a TOP 09 dostali do Poslanecké
sněmovny i představitelé KDU-ČSL a poprvé dosáhli pětiprocentní hranici
i SPO Zemanovci. Naopak o své poslance by přišla strana Věci veřejné,
která se ocitá na svém historickém minimu. Nejvíce preferencí by pak v
dubnu získala ČSSD (26,1%) následována ODS (18,9%). Na třetím místě by
skončila KSČM (14%) před čtvrtou TOP 09 (13,7%). Pátou stranou, která v
dubnu překročila pětiprocentní hranici je po zisku 5,4% hlasů KDU-ČSL.
Pětiprocentní zisk by v tomto měsíci zajistil vstup do sněmovny i Straně
Práv Občanů Zemanovci. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti
SANEP, který v rámci svého pravidelného monitorování volebních
preferencí přináší aktuální výsledky voličských nálad. Oproti
březnovému šetření je zjevný razantní pokles volebních preferencí
Věcí veřejných, které se v dubnu ocitly pod dvouprocentní hranicí
(1,8%). Na tomto poklesu se bezpochyby podílejí události posledních dní,
které otřásají jak děním ve vládní koalici, tak i ve straně samotné.

Jistým překvapením je rovněž zisk rovných pěti procent volebních
preferencí Strany Práv Občanů Zemanovci. I přesto, že je potřeba brát v
úvahu i možnou statistickou odchylku, je zřejmé, že šance SPO Zemanovců
na vstup do sněmovny rozhodně nejsou beznadějné. Ostatně SPO Zemanovce
dělilo od vstupu do sněmovny v posledních volbách v roce 2010 pouze 0,7%
hlasů. Na popularitě SPO Zemanovci má zásadní podíl velmi dobré
vnímání bývalého premiéra Miloše Zemana, který získává kladné body
i jako jeden z kandidátů na prezidenta v přímé prezidentské volbě.

Není rovněž bez zajímavosti, že ke tříprocentní hranici se blíží
i další strany jako SZ, LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím
Paroubkem, SUVERENITA -Blok Jany Bobošíkové, ale i STRANA SVOBODNÝCH
OBČANŮ.

Na vzestup SPO Zemanovci doplácí zejména ČSSD, která si oproti
minulému měsíci pohoršila o více jak jeden procentní bod. Daleko
zásadnější pokles zaznamenala oproti březnovému šetření i ODS, které
může ubírat hlasy i stoupající voličský zájem o STRANU SVOBODNÝCH
OBČANŮ, v jejímž čele stojí blízký spolupracovník prezidenta Václava
Klause a bývalý člen ODS Petr Mach.

Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že ČSSD by mohla sestavit
většinovou vládu ve spojení s komunisty a SPO Zemanovci, či v koalici s
TOP 09 a KDU-ČSL nebo SPO Zemanovci. Pochopitelně v úvahu přichází i
sestavení tzv. velké koalice ČSSD a ODS. Pro druhou nejsilnější ODS pak
vedle velké kolice přichází v úvahu pouze koaliční spojení ODS, TOP 09,
KDU-ČSL a SPO Zemanovci. Jak již naznačuje dubnový výsledek volebních
preferencí a volební model, pro vítěznou ČSSD by sestavení funkční
vlády rozhodně nebylo jednoduchým úkolem.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl
proveden ve dnech 5. - 11. dubna 2012 na vybrané skupině 12.914 dotázaných,
kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let.
Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního
panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 28,457 dotázaných.
Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá
sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého
statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se
pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena
triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a
předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 58,1%
respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené
výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě aktuálního konání hypotetických voleb do Poslanecké
sněmovny ČR by po zisku 26,1% hlasů od rozhodnutých voličů zvítězila
ČSSD. Sociální demokraté si tak v porovnání s letošním březnem znovu
pohoršili o 1,2 procentního bodu. Tento pokles je možné spojovat s možnou
fluktuací voličů na levém politickém spektru, zejména mezi nejsilnější
opoziční stranou ČSSD a SPOZ, kde je čestným předsedou a prezidentským
kandidátem Miloš Zeman.

Pozici druhé nejsilnější strany obhájili občanští demokraté,
kteří by v případě konání hypotetických dubnových voleb do PSP ČR
obdrželi 18,9% a ve srovnání s minulým měsícem tak získali o 2,3
procentního bodu méně. Odliv voličů ODS je s největší
pravděpodobností důsledkem relativně vlažné reakce řady vrcholných
občanských demokratů na aféru, jež nastínila zákulisní praktiky jednoho
z vlivných občanských demokratů Pavla Béma v době jeho primátorování v
hl. m. Praze. Svou roli však muže hrát i zvyšující se zájem pravicových
voličů o STRANU SVOBODNÝCH OBČANŮ, v jejímž čele stojí blízký
spolupracovník prezidenta Václava Klause a bývalý člen ODS Petr Mach.

Třetí pozice náleží po zisku 14% hlasů KSČM. Komunisté získali
oproti letošnímu březnu o 0,1 procentního bodu méně, nicméně i tak si
polepšili o jednu pozici. KSČM se tak svou rétorikou vůči stávající
vládě a dalším úsporným vládním opatřením daří udržet svůj
voličský elektorát, který tvoří převážně sociálně nejslabší
skupiny obyvatelstva. V kontextu dalších plánovaných úsporných vládních
opatření jako omezení valorizace důchodů či zvýšení sazeb DPH na 21 a
15 procent lze očekávat, že preference této strany mohou i nadále
posilovat.

Zisk 13,7% hlasů řadí na čtvrtou pozici vládní stranu TOP 09, která
si ve srovnání s letošním březnem pohoršila o 0,6 procentního bodu a
klesla tak o jednu pozici. Opětovný pokles TOP 09 je s největší
pravděpodobností důsledkem další řady afér, jež setrvale poškozují
obraz stávajícího vládního kabinetu. Pokles volebních preferencí TOP 09
však může souviset i s návratem některých voličů zpět ke KDU-ČSL, k
níž mnoho let patřil i ministr financí Miroslav Kalousek.

Další příčka patří KDU-ČSL, které v dubnovém šetřeni
společnosti SANEP dalo svůj hlas 5,4% voličů. Lidovci si tak oproti
šetření společnosti SANEP z letošního března polepšili o 0,3
procentního bodu. KDU-ČSL si tak i nadále udržuje reálnou šanci znovu
usednout v PSP ČR. Jednoznačnou výhodou lidovců je ve srovnání s
ostatními subjekty usilujících o vstup do Poslanecké sněmovny, je silné
regionální a členské zázemí. Svoji roli pak může hrát i opětovný
návrat nespokojených voličů TOP 09, kteří se dříve hlásili právě k
lidovcům.

Poslední stranou, která by v případě aktuálního konání voleb do
PSP ČR uspěla, je Strana Práv Občanů Zemanovci (SPOZ), která obdržela 5%
hlasů. Zde je však nutné upozornit na statistickou odchylku, která však
rozhodně nemůže zpochybnit reálné šance SPO Zemanovců na vstup na
parlamentní půdu. Nárůst preferencí SPOZ bezpochyby souvisí s osobou
Miloše Zemana, který je kandidátem této strany na prezidentský post.
Ostatně fakt, že čestný předseda SPOZ Miloš Zeman stále patří mezi
oblíbené politické osobnosti, svědčí fakt, že v únorovém průzkumu
společnosti SANEP, se se ziskem více jak šesti procentních bodů umístil
mezi první pěticí uchazečů o post hlavy státu.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila
pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Nejmenší vládní strana Věci veřejné by nyní získala 1,8%, což je
v porovnání s minulým měsícem o 3,3 procentního bodu méně. Věci
veřejné tak jednoznačně doplácí na dění posledních dvou týdnu, kdy
svými ultimativními požadavky vyvolaly vládní krizi.

Mezi strany, které se blíží dosažení tříprocentní hranice a mají
reálnou šanci zasáhnout do volebního boje o vstup do Poslanecké sněmovny
je Strana zelených, Strana svobodných občanů (Svobodní), Národní
socialisté - levice 21. století (LEV 21), nebo Suverenita (SBB).

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu
volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také
údajů z posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro
výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly i v
dubnu tohoto roku k velmi složité povolební situaci. ČSSD coby
jednoznačný vítěz aktuálních hypotetických voleb by tak v rámci
hledání možného koaličního partnera či partnerů mohla sestavit
pohodlnou většinovou vládní koalici ve spojení s TOP 09, SPOZ nebo
KDU-ČSL. Jak pro ČSSD, tak i pro ODS by bylo jistým východiskem sestavení
velké koalice. Koaliční uskupení levicových stran, tedy ČSSD, SPOZ a
KSČM by pak stačilo k sestavení pohodlné většinové koalice čítající
109 poslaneckých hlasů. Nicméně díky ostrakizaci KSČM na vládní úrovni
je taková forma koaliční spolupráce spíše nepravděpodobná. S žádnou
jinou stranou z levého spektra by sociální demokraté většinovou koalici
sestavit nedokázali. Druhá nejsilnější strana ODS by nyní měla možnost
jak participovat na vládě sestavením již zmíněné velké koalice s ČSSD,
nebo sestavením koalice s TOP 09, KDU-ČSL a SPOZ Zemanovci.

Do povolebního vyjednávání však mohou po řádných volbách do PSP
ČR významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem
překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i SPOZ
mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR obohatit i nové politické
strany jako např. NS - LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím
Paroubkem. Do povolebního vyjednávání pak mohou zasáhnout i případně
úspěšná Strana zelených nebo Svobodní.