Zaměstnavatelé ve Středočeském kraji
nejvíce  poptávají především řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů,
zařízení a  montéry a pomocné pracovníky, přičemž nejvyšší počty
nezaměstnaných  vykazují absolventi maturitních oborů. Vyplývá to z
analýzy disparit trhu  práce, kterou představil Karel Tichý z Asistenčního
centra.
     Uvedená analýza byla jedním z bodů programu dalšího setkání
pořádaného k  informování účastníků trhu práce v jednotlivých
krajích České republiky.  Kulatý stůl pro Středočeský kraj s názvem
Efektivní trh práce - další  vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů se
konal 17. dubna v pražském hotelu  Troja. Zahájil jej Miloš Rathouský ze
Svazu průmyslu a dopravy ČR a  zúčastnili se ho zástupci Úřadu práce
ČR, Krajského úřadu Středočeského  kraje, Ministerstva práce a
sociálních věcí, Národního ústavu pro  vzdělávání, Komory
certifikovaných účetních, škol a vzdělávacích institucí.
     Bohumil Mužík, manažer veřejných zakázek Národní soustava
povolání (NSP) a  Národní soustava kvalifikací (NSK) za Svaz průmyslu a
dopravy ČR,  prezentoval zmíněné systémy a vyzdvihl význam dalšího
vzdělávání zájemců o  práci: „V dalším vzdělávání vidíme ve
Svazu průmyslu a dopravy ČR šanci,  jak řešit disproporce na trhu práce.
Chceme zapojit občany České republiky  do tohoto procesu, protože doba, kdy
člověk vystačil celý život s jediným  povoláním a vzděláním
dosaženým v mládí ve škole, je bohužel nenávratně  pryč."
     „Pokud stát neuvolní dostatečné finanční prostředky a nedojde k
novelizaci  zákona o zaměstnanosti, není tento systém dalšího
vzdělávání  realizovatelný," apeloval Zdeněk Studený z Kontaktního
pracoviště Mělník  Úřadu práce ČR. Libuše Hošková z Krajské pobočky
v Příbrami potvrdila, že  možnost využívat NSP a NSK v rámci
odpovídajícího zákona by usnadnila práci  jak pracovníkům Úřadu práce
ČR, tak i samotným uchazečům o zaměstnání.
     Poté Zdeněk Vršník, koordinátor sektorových rad, představil hlavní
tvůrce  NSP a NSK, kterými jsou právě sektorové rady složené ze
zástupců  zaměstnavatelů, střešních organizací a svazů. V současnosti
existuje již 29  sektorových rad, které pokrývají téměř celý rozsah
činností českého  národního hospodářství. Součástí sektorových rad
jsou pracovní skupiny, jež  zpracovávají jednotlivé jednotky práce a
profesní kvalifikace. Výstupy pak  ještě kontrolují tzv. stvrzovatelé. Do
práce na tvorbě systémů NSP a NSK je  nyní zapojeno více než 1200 lidí.
     Po prezentaci sektorových rad následovala informace o sektorových
dohodách,  které jsou nástrojem řešení problémů identifikovaných v
jednotlivých  oborech. Mezi hlavní cíle jednotlivých uzavíraných
sektorových dohod patří  zajištění odpovídajícího počtu technických
zaměstnanců, navázání spolupráce  škol a zaměstnavatelů a doslova
záchrana některých tradičních, ale v  současné době skomírajících
oborů.
     „Dosáhnout konsenzu všech partnerů sektorové dohody, ke kterým
patří jak  ministerstva, krajské úřady, Úřad práce ČR, tak i školy a
především  zaměstnavatelé, považujeme za ohromný úspěch a jejich ochota
sejít se u  jednoho stolu a podniknout společné kroky k realizaci opatření
sektorové  dohody jen dokazuje zoufalou situaci na trhu práce," zdůraznil
Zdeněk  Vršník a demonstroval konkrétní kroky na příkladu Sektorové
dohody pro obor  dopravy, kde z údajů Úřadu práce ČR vyplývá nejvyšší
počet volných míst.
     Kulatý stůl uzavřela diskuze, která se věnovala možnosti vzniku Rady
vlády  pro rozvoj lidských zdrojů, o nějž Svaz průmyslu a dopravy ČR
usiluje.  Marcela Mertinová z Krajského úřadu Středočeské kraje by
takovou instituci  s aktivním podílem Krajských úřadů uvítala. Další
otázky se týkaly potřeby  spolupráce škol a zaměstnavatelů, kvality a
rušení středních škol,  neodpovídajících počtů vysokoškoláků,
možnosti udělat po složení zkoušek z  profesních kvalifikací podle NSK
maturitu apod.
     Národní soustava povolání je aktuální, efektivní a flexibilní
systém  mapování potřeb trhu práce. Obsahuje informace o povoláních
uplatnitelných  na trhu práce a kompetencích, které jsou v nich
požadovány. Slouží pro  podnikovou praxi, v poradenských službách a při
ovlivňování odborného  vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé
prostřednictvím sektorových rad, ve  kterých co nejpřesněji určují
strukturu svých potřeb, a garantem celého  procesu je stát. V databázi
uživatel nalezne vše, co potřebuje vědět o  jednotlivých povoláních,
např. pracovní náplň, požadovanou kvalifikaci,  kompetence, potřebné
odborné dovednosti a znalosti, údaje o mzdovém  ohodnocení, volných
místech a další.
     Národní soustava kvalifikací pak popisuje, co je potřeba umět pro
výkon  těchto povolání (úplná profesní kvalifikace) anebo jejich části,
tj. dílčí  pracovní činnosti (profesní kvalifikace). Je to státem
garantovaný  celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na
výkon činností v  rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. NSK
definuje požadavky na  odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez
ohledu na způsob jejich  získání. Tvoří spojující systémový rámec pro
počáteční a další vzdělávání a  zároveň umožňuje srovnání
našich národních kvalifikací s kvalifikacemi  stanovenými a popsanými v
jiných evropských státech.
     Obě soustavy významně posílí smysl dalšího vzdělávání pro
řešení struktury  lidských zdrojů ve firmách, zpřesní komunikaci s
Úřadem práce ČR a  agenturami práce a pomohou účinněji koordinovat
procesy rozvoje lidských  zdrojů. Hlavním cílem obou systémů je
optimalizace profesní skladby  zaměstnanců ve firmách, tak aby
zaměstnavatelé měli vždy příležitost  vyhledat potřebnou pracovní
sílu.
Žádné komentáře:
Okomentovat