Nejmenší vládní strana Věci veřejné nemá
důvěru drtivé většiny veřejnosti, ale již ani nadpoloviční většiny
svých voličů a příznivců. Získat zpět ztracenou důvěru by podle
názoru více jak desetiny veřejnosti mohla nejmenší vládní strana VV,
kterou od vstupu do vrcholné politiky provázejí neutichající skandály a
korupční kauzy, zvolením nového vedení. Ukázal to exkluzivní průzkum
společnosti SANEP, podle něhož se největší důvěře těší jak mezi
širokou veřejností, tak i mezi příznivci a voliči VV vicepremiérka pro
koordinaci boje s korupcí a předsedkyně legislativní rady vlády Karolína
Peake. Za fatálním propadem volebních preferencí VV stojí podle
většinového mínění na prvním místě Vít Bárta následován Kristýnou
Kočí. Negativně pak vnímá široká veřejnost i mnohačetné avšak
nenaplněné vyhrožování VV odchodem z vlády, ale i samotného předsedu
Radka Johna. Jeho odchod z předsednického postu požaduje jak většina
domácí populace, tak i většina voličů a příznivců VV. Zda však i
případné zvolení nového vedení skutečně pomůže zachránit VV před
odchodem do politické izolace je velkou otázkou. Nicméně je zřejmé, že i
přes některé veřejnosti kladně vnímané kroky VV převažuje vůči této
straně negativní vnímání, které se projevuje stálým odlivem voličské
přízně.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 10. -
12. dubna 2012 na vybrané skupině 5918 dotázaných, kteří představují
reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu
společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200
tisíc registrovaných uživatelů 12.728 dotázaných. Reprezentativní vzorek
byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému
rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.
Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %.
Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Podle názoru 91,4 % respondentů, kteří představují reprezentativní
vzorek domácí populace, jsou Věci veřejné nedůvěryhodnou parlamentní
stranou. Nedůvěra drtivé většiny domácí populace v tuto vládní stranu
je pak bezpochyby důsledkem řady vnitrostranických sporů, afér, v nichž
figurují přední členové této strany či ultimativních požadavků,
kterými VV podmiňovaly své další setrvání ve vládě. Svou roli jistě
hraje i ostře sledovaný soudní proces s předsedou poslaneckého klubu VV
Vítem Bártou a bývalým členem této strany Jaroslavem Škárkou. Stále se
snižující voličská podpora VV koresponduje s výsledkem šetření
společnosti SANEP v němž pouze 2,3 % dotázaných uvedlo, že strana VV je
důvěryhodnou parlamentní stranou. Spíše důvěryhodnou stranou jsou pak VV
pro 3,1 % dotázaných. Tato skupina respondentů může představovat váhavé
voliče či příznivce, kteří mohou vyčkávat na další dění, které s
touto stranou souvisí.
Více jak sedm desetin dotázaných (74,5 %) se domnívá, že by Radek
John měl odstoupit z funkce předsedy Věcí veřejných. K odstoupení Radka
Johna pak vyzvaly v důsledku poslední vládní krize, kterou spustily právě
VV, i některé kluby VV. Není bez zajímavosti, že odstoupení Radka Johna
požaduje i 61,1 % voličů VV.
Podle názoru většiny respondentů (44,3 %) by Věcem veřejným nyní
nedokázalo prospět ani nové vedení. Lze tak konstatovat, že obraz VV, coby
politické strany je v očích veřejnosti natolik poškozen, že ani tak
radikální krok jako je výměna vedení, by na pověst VV neměla větší
vliv. Nicméně jako prospěšné vnímá výměnu vedení VV 37,6 %
dotázaných, ale i více jak 60 % voličů této strany.
Na propadu volebních preferencí strany Věci veřejné má podle názoru
většiny respondentů (15,2 %) největší podíl stávající předseda
poslaneckého klubu této strany Vít Bárta, který je také označován za
neformálního lídra VV. Druhý největší počet hlasů (12,4 %) obdržela
bývalá předsedkyně poslaneckého klubu VV a nynější poslankyně
(nezařazená) Kristýna Kočí. Nenaplněné vyhrožování Věcí veřejných
odchodem z vlády pak považuje za hlavní příčinu 12,1% respondentů. Podle
mínění 10,2% dotázaných má na propadu VV největší podíl nynější
předseda této strany Radek John. Bývalý místopředseda VV a nynější
(nezařazený) poslanec Jaroslav Škárka, který spolu s Vítem Bártou
figuruje v soudním procesu zabývající se údajnou korupcí, se nejvíce
podílel na propadu volebních preferencí VV 9,8 % respondentů. Zveřejněné
odposlechy představitelů VV považuje za hlavní příčinu propadu
volebních preferencí této strany 9,4% dotázaných. Podle názoru 6 %
dotázaných má na propadu VV podíl ministr dopravy Pavel Dobeš. Se ziskem
2,3 % následuje stávající ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský,
jehož jméno také figuruje v několika nahrávkách ze schůzek čelních
představitelů Věcí veřejných. Podle mínění 2,1 % respondentů za
úbytek volebních preferencí může někdo jiný z vedení VV. Téměř
pětina respondentů (18,9 %) pak považuje za příčinu propadu volebních
preferencí VV vše, co s touto stranou souvisí. Z pohledu voličů VV je
největším viníkem ve vztahu k propadu volebních preferencí Kristýna
Kočí (24 %) společně s Jaroslavem Škárkou (22 %). Ovšem i 16 % voličů
vnímá jako největší negativní faktor vyhrožování VV odchodem z vlády,
které se však nikdy nestalo skutečností.
Pro zlepšení obrazu Věcí veřejných v očích veřejnosti by měla
být do čela VV, podle názoru většiny respondentů (17,7 %), zvolena
stávající místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake. S velkým odstupem
se za Karolínou Peake umístil bývalý místopředseda VV Tomáš Jarolím,
který obdržel 6,7 %. Stávající předseda Radek John by napomohl opětovně
zlepšit obraz VV podle mínění 2,2% respondentů. S mírným odstupem se za
nynějším předsedou VV umístila místopředsedkyně PSP ČR za VV Kateřina
Klasnová (1,8%). Pro Víta Bártu hlasovalo 0,8% respondentů. Následuje
poslanec Viktor Paggio a ministr dopravy Pavel Dobeš, kteří obdrželi
shodně 0,5 % hlasů. Nejméně hlasů pak obdržel ministr pro místní rozvoj
Kamil Jankovský (0,3 %). Ovšem nadpoloviční většina respondentů (59,4 %)
zastává názor, že této straně již nikdo a nic ve zlepšení jejího
obrazu v očích veřejnosti nepomůže. S tímto názorem souhlasí i 33 %
voličů VV. Téměř 39 % voličů VV by pak rovněž vidělo nejraději v
čele VV Karolínu Peake, která se těší velké oblibě a důvěře i velké
části domácí populace.
Drtivá většina respondentů (81,4 %) zastává názor, že ztracenou
důvěru se VV nepodaří získat zpět ani v případě zvolení nového
vedení. Jistou nadějí pro záchranu VV a obnovení jejího voličského
elektorátu je však názor v souhrnu 10,7 % dotázaných, kteří věří, že
je obnovení důvěry VV v případě zvolení nového vedení možné. Jakkoli
se však tento výsledek může z pohledu politické budoucnosti VV zdát
povzbudivý, je zřejmé, že ztráta důvěry, kterou si tato strana od doby
svého vstupu na parlamentní půdu vysloužila svými činy, může být bez
ohledu na snahu o její získání zpět, fatální a tedy nezvratná.
Žádné komentáře:
Okomentovat