Jak pomoci trhu práce na střední a východní Moravě?
V Olomouckém a Zlínském kraji jsou značné
rozdíly mezi potřebami trhu práce a tím, co uchazeči o pracovní místa
skutečně nabízejí. Mezi nejvíce poptávané profese patří především
řemeslníci a opraváři (například svářeči či nástrojáři), a také
obsluha strojů, techničtí a odborní pracovníci a řidiči.
O těchto a dalších tématech diskutovali účastníci Kulatého stolu s
názvem Efektivní trh práce pro 21. století - kvalifikace a vzdělání z
pohledu zaměstnavatelů, který se konal 19. 4. v prostorách hotelu Hesperia
v Olomouci. Uspořádal jej Svaz průmyslu a dopravy ČR a mezi účastníky
akce bylo mnoho zástupců významných zaměstnavatelů Olomouckého a
Zlínského kraje, ale také představitelé krajských poboček Úřadu práce
ČR a středních odborných škol v obou krajích.
Hana Houšťová ze společnosti Asistenční centrum, jež poskytuje
strategické a ekonomické poradenství při získávání dotací a grantů,
prezentovala výsledky analýzy disparit trhu práce v Olomouckém a Zlínském
kraji. Nedostatky pracovního trhu v těchto regionech jsou dvojího rázu.
Jednak existují oblasti, kde je příliš mnoho absolventů středních škol,
kteří pak těžko nacházejí uplatnění, a jednak jsou oblasti, kde naopak
existuje mnoho volných pracovních míst, ale absolventů je nedostatek. Mezi
ty se řadí hlavně učňovské obory obecně, a z nich zdaleka nejvíce
strojírenství a strojírenská výroba, dále doprava a stavebnictví, ale
také třeba zemědělství, což představuje určité regionální specifikum
Zlínského kraje. Ve Zlínském kraji jsou obecně disproporce trhu práce
ještě větší, přičemž u učňovských oborů víceméně neexistuje
jediná oblast, která by vykazovala příliš mnoho zájemců. V obou krajích
je také mnohem vyšší poptávka na trhu práce po absolventech učebních
oborů než po absolventech maturitních oborů. To potvrdil i přehled
nejvíce poptávaných profesí.
Zdeněk Vršník ze Svazu průmyslu a dopravy ČR představil nově
budované systémy Národní soustava povolání a Národní soustava
kvalifikací. Obě soustavy mají posílit význam dalšího vzdělávání pro
řešení struktury lidských zdrojů ve firmách, zpřesnit komunikaci s
Úřadem práce ČR a agenturami práce a účinněji koordinovat procesy
rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem je optimalizace profesní skladby
zaměstnanců ve firmách, aby zaměstnavatelé měli vždy příležitost
vyhledat potřebnou pracovní sílu. K tomu slouží i aktuální katalog
prací vytvořený v rámci NSP, který se stává důležitým komunikačním
nástrojem všech zúčastněných subjektů na trhu práce.
V další části prezentace Zdeněk Vršník informoval o hlavních
tvůrcích NSP a NSK - sektorových radách, které sdružují zástupce
zaměstnavatelů, profesních sdružení, vzdělavatelů a dalších subjektů
v daném odvětví. V současné době je v České republice ustaveno 29
těchto institucí a celkem je v tomto systému aktivně zapojeno kolem 1200
osob. Poté pokračoval se sektorovými dohodami, které přinášejí
odpověď na aktuální potřeby zaměstnavatelů v jednotlivých sektorech
ekonomiky. Proces jejich schvalování je zatím úspěšný - bylo jich dosud
podepsáno už pět z celkových sedmi pilotních projektů. "Jejich úspěch
přitom může předznamenat vznik dalších podobných úmluv v různých
odvětvích, pomoci posílit české hospodářství a eliminovat nepříznivé
trendy, které v něm existují. Jedná se o unikátní případ sjednocení a
spolupráce různých subjektů na řešení problémů v rozvoji a řízení
lidských zdrojů. Považuji za obrovský úspěch, že jinak konkurenční
firmy jsou v této oblasti ochotny spolupracovat," uvedl.
V diskuzi se účastníci kulatého stolu shodli na tom, že v obou
krajích chybí podpora technického vzdělávání, ať už ze strany krajské
administrativy nebo zaměstnavatelů v regionu. Igor Machálek ze společnosti
Siemens uvítal podporu trhu práce ze strany státu v podobě Národní
soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. "Firmám to ušetří
náklady na získávání a přeškolování zaměstnanců," zdůraznil. Lidé
by tak měli mít lepší představu o tom, co musejí umět, aby mohli
vykonávat určité povolání.
Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím souhlasil a
upozornil v té souvislosti na odstrašující příklad některých
jihoevropských států, z nichž například ve Španělsku je více než
padesátiprocentní nezaměstnanost absolventů. "Důležitá je prevence,
směrování lidí na ty obory, které jsou skutečně poptávány na trhu
práce," řekl.
Hana Vaňková ze společnosti Senior Flexonics navíc upozornila na
problém překvalifikovanosti, kdy většina zaměstnavatelů má zájem
obsadit pozice vhodné pro středoškoláky spíše absolventy vysokých škol.
Igor Machálek tento jev vysvětlil tím, že kvalita středoškolských i
vysokoškolských absolventů neustále klesá. Národní soustava povolání a
Národní soustava kvalifikací představují řešení těchto problémů. To
potvrdil i Petr Šimek z Ministerstva práce a sociálních věcí: „Když
porovnám NSP a NSK s jinými evropskými projekty, musím říci, že za
tímto projektem jsou vidět jasné a výrazné výsledky," uzavřel diskuzi.
Více informací na:
Žádné komentáře:
Okomentovat