NSP a NSK pomohou Úřadu práce

NSP a NSK pomohou Úřadu práce

Osvědčení o získání profesní kvalifikace
vlastní v České republice již více než 30.000 lidí, přičemž každý
půl rok se tento počet zdvojnásobuje. Tato informace zazněla mimo jiné na
kulatém stole na téma budování systémů Národní soustavy povolání
(NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK), kterého se zúčastnili
pracovníci Úřadu práce ČR zapojení do projektu Rozvoj služeb a
spolupráce Úřadu práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na
trhu práce (SeZam).
Setkání zahájila Michaela Navrátilová z Ministerstva práce a
sociálních věcí ČR - tedy instituce, která je na jedné straně
zadavatelem Národní soustavy povolání a na druhé straně zastřešujícím
subjektem Úřadu práce ČR, kterému by právě oba zmíněné systémy měly
usnadnit práci.
Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, člen řešitelského
týmu, účastníky informoval o tom, jak Národní soustava povolání a
Národní soustava kvalifikací vznikají a k čemu slouží. "Obě soustavy
jsou základním kamenem systému celoživotního učení, protože v dnešní
rychlé a moderní době již nikdo nevystačí celý život pouze s jednou
kvalifikací," řekl mimo jiné a představil možnosti spolupráce např. na
aktivní politice zaměstnanosti a další přínosy NSP a NSK.
Následovaly dotazy například na možnost využívání osvědčení o
získání profesní kvalifikace při získávání živnostenského listu nebo
pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ohledně
financování škol, které umožňuje situaci, kdy na trhu práce chybí
především techničtí zaměstnanci, přičemž většina žáků
základních škol po jejím ukončení ještě absolvuje střední a
případně vysokou školu.
Koordinátor sítě sektorových rad Zdeněk Vršník poté představil
hlavní tvůrce NSP a NSK - sektorové rady složené ze zástupců
zaměstnavatelů, střešních organizací a svazů. Dnes existuje již 29
sektorových rad, které pokrývají téměř celý rozsah činností českého
národního hospodářství. Součástí sektorových rad jsou pracovní
skupiny, jež zpracovávají jednotlivé jednotky práce a profesní
kvalifikace. Výstupy pak ještě kontrolují tzv. stvrzovatelé. Do práce na
tvorbě systémů NSP a NSK je nyní zapojeno více než 1200 lidí.
Na prezentaci sektorových rad navázala informace o sektorových
dohodách, které jsou nástrojem řešení problémů identifikovaných v
jednotlivých oborech. Mezi hlavní cíle jednotlivých uzavíraných
sektorových dohod patří zajištění odpovídajícího počtu technických
zaměstnanců, navázání spolupráce škol a zaměstnavatelů a doslova
záchrana některých tradičních a v současné době umírajících oborů.
Zdeněk Vršník také demonstroval konkrétní kroky na příkladu Sektorové
dohody pro obor dopravy, kde z údajů Úřadu práce ČR vyplývá nejvyšší
počet volných míst.
Část programu kulatého stolu věnovanou Národní soustavě povolání a
Národní soustavě kvalifikací zakončil Martin Buňka, tajemník
sektorových rad, prezentací kompetenčního modelu, kterou si vyžádali sami
účastníci. Kompetence jsou základním prvkem modelu a skládají se z
měkkých kompetencí, odborných dovedností a obecných znalostí a
dovedností.
Kulatého stolu se zúčastnilo více než 30 hostů a podle množství
položených dotazů k jednotlivým tématům a následné bouřlivé diskuse
návštěvníky systémy dalšího vzdělávání v podobě Národní soustavy
povolání a Národní soustavy kvalifikací zaujaly.
Národní soustava povolání je otevřená databáze informací o
potřebách trhu práce. Je to aktuální, efektivní a flexibilní systém
mapování potřeb trhu práce. Obsahuje informace o povoláních
uplatnitelných na trhu práce a požadovaných kompetencích. Slouží pro
podnikovou praxi, při poradenských službách a při ovlivňování
odborného vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé prostřednictvím
sektorových rad, ve kterých co nejpřesněji určují strukturu svých
potřeb, a garantem celého procesu je stát. V databázi uživatel nalezne
vše, co potřebuje vědět o povoláních, např. pracovní náplň,
požadovanou kvalifikaci, kompetence, potřebné odborné dovednosti a
znalosti, údaje o mzdovém ohodnocení, volných místech a další.
Národní soustava povolání je koncipována jako předobraz Národní
soustavy kvalifikací. Jestliže existuje nějaká kvalifikace, měla by být
uplatnitelná na trhu práce, proto musí navazovat na povolání, které
opravdu existuje. Tyto informace monitoruje a shromažďuje NSP.
Národní soustava kvalifikací pak popisuje, co je potřeba umět pro
výkon těchto povolání (úplná profesní kvalifikace) anebo jejich
částí, tj. dílčí pracovní činnosti (profesní kvalifikace). Je to
státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných
požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a
pracovních pozic. NSK definuje požadavky na odborné způsobilosti
jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Tvoří
spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a
zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi
stanovenými a popsanými v jiných evropských státech.