V březnu by vyhrála volby opět ČSSD, hlasy
jí však ubírá Miloš Zeman.
Vítězem hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by se v březnu
tohoto roku stala opět ČSSD, která si však ve srovnání s únorovým
šetřením společnosti SANEP pohoršila téměř o tři procentní body.
Vyplývá to z březnového šetření společnosti SANEP, podle kterého je
možné si pokles preferencí ČSSD dát do souvislostí s posilováním Strany
práv občanů Zemanovci (SPOZ), která v čele s expremiérem Milošem Zemanem
oslovuje právě voliče sociální demokracie a která aktuálně překročila
tříprocentní hranici. Druhou nejsilnější stranou by se v teoretických
březnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR stala, i přes
mírný pokles oproti únorovým hodnotám, ODS. Pozice třetí nejsilnější
strany by pak obhájila TOP 09, která si oproti únorovému šetření
společnosti SANEP polepšila o dvě desetiny procentního bodu. Mírný růst
volebních preferencí zaznamenala i KSČM, která však i nadále zůstává v
těsném závěsu za TOP 09.
Do sněmovny by se v březnu s těsným výsledkem dostali lidovci, kteří
mají širokou stranickou základnu a snahu opět zaujmout své místo v dolní
komoře Parlamentu ČR. Se stejným výsledkem jako KDU-ČSL by své místo v
březnu v poslaneckých lavicích zaujaly i Věci veřejné. Voliči VV tak
dávají nejmenší vládní straně, kterou do svého vstupu na půdu
Poslanecké sněmovny provázejí skandály a korupční kauzy, stále šanci.
Aktuální probíhající soudní proces s předsedou poslaneckého klubu VV
Vítem Bártou a poslancem Jaroslavem Škárkou pak může do jisté míry
řady voličů VV posílit, ovšem na druhou stranu i naopak výrazně oslabit.
To se však ukáže až podle konečného rozsudku a informací, které v tomto
procesu vyplují na povrch. V případě KDU-ČL a VV je však nutné počítat
i se statistickou odchylkou, která vhledem k těsnému překročení
pětiprocentní hranice znamená, že se obě politické strany pohybují na
hranici zvolitelnosti do Poslanecké sněmovny.
Do volebního boje o poslanecká křesla hodlají nepochybně zasáhnout i
další politické subjekty. Mezi těmi je i Strana zelených, která i v
březnu překročila tříprocentní hranici. Tu však překročila i Zemanova
SPOZ, která ubírá hlasy zejména ČSSD. Své šance na volební úspěch
SPOZ zvýšila ohlášením prezidentské kandidatury bývalého předsedy
ČSSD Miloše Zemana, který se stále těší popularitě u rozhodně ne
bezvýznamné části voličů. To ostatně potvrzují i výsledky únorového
šetření společnosti SANEP zaměřeného na prezidentské kandidáty, podle
kterého by Miloši Zemanovi dalo přímé prezidentské volbě hlas 6,3
procenta voličů.
Své voliče si však hodlají najít i další politické subjekty jako
např. Suverenita - blok Jany Bobošíkové, strana Jiřího Paroubka NS-LEV
21, nebo rodící se strana miliardáře Andreje Babiše a další, které
rozhodně nejsou bez šance na kýžený volební úspěch.
Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že vítězná ČSSD by v březnu
mohla sestavit většinovou koalici s ODS nebo ve spojení s TOP 09 a VV
popřípadě KDU-ČSL, což by zcela jistě narazilo na složité povolební
vyjednávání. Pouze s KSČM by sociální demokraté v březnu většinovou
koalici nesestavili. Oproti tomu druhá nejsilnější strana ODS by v březnu
mohla, kromě velké koalice s ČSSD, sestavit většinovou koalici pouze ve
spojení s TOP 09, VV a KDU-ČSL. Jiná možnost se ODS nenabízí.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl
proveden ve dnech 1. - 7. března 2012 na vybrané skupině 14.533
dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve
věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci
respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 27.108
dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a
odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého
statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se
pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena
triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a
předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 57,3%
respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené
výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
V případě konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by po
zisku 27,3% rozhodnutých voličů zvítězila ČSSD. Sociální demokracie si
tak ve srovnání s únorem tohoto roku výrazně pohoršila, a to o 2,8
procentního bodu. Takový úbytek preferencí patrně souvisí nejen s
fluktuací voličů, kteří mohli v tomto měsíci dát přednost například
SPOZ, za kterou hodlá kandidovat bývalý předseda sociálních demokratů
Miloš Zeman, ale i vnitrostranické půtky.
Pozici druhé nejsilnější strany obhájila po zisku 21,2% ODS, která si
tak ve srovnání s minulým měsícem pohoršila o 0,5 procentního bodu.
Úbytek občanskodemokratických voličů může souviset s problémy na
Nejvyšším státním zastupitelství, které se prozatím nedaří ministru
spravedlnosti za tuto stranu Jiřímu Pospíšilovi vyřešit. Svou roli mohl
sehrát i fakt, že ODS uvažuje v rámci dalších úspor o vyšším
zdanění bohatých, což může být pro část příznivců této strany
neakceptovatelné.
Ziskem 14,3% obhájila TOP 09 třetí pozici a ve srovnání s únorem
tohoto roku si opětovně polepšila, a to 0,2 procentního bodu.
Pokračující růst volebních preferencí této strany může nadále
souviset s proevropským postojem, který je také příčinou slovních
přestřelek mezi premiérem Petrem Nečasem, který odmítl podepsat
fiskální smlouvu EU a předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, jenž se
domnívá, že tento krok přivede ČR na periferii EU.
Čtvrtá pozicie náleží KSČM, která získala 14,1% hlasů. Komunisté
si tak oproti minulému měsíci polepšili o 0,2 procentního bodu. Komunisté
posilují svůj voličský elektorát zejména o řady sociálně nejslabších
skupin obyvatel, což nepochybně souvisí s vládními návrhy vládních
úsporných opatření, mezi které patří zmrazení důchodů na tři roky
či zvýšení a sjednocení DPH.
Na další příčce se umístila KDU-ČSL, které by v březnovém
šetření společnosti SANEP dalo svůj hlas 5,1% voličů. Lidovci si tak ve
srovnání s letošním únorem opětovně pohoršili, a to o 0,2 procentního
bodu. KDU-ČSL si však i nadále drží reálnou šanci znovu usednout v
poslaneckých lavicích. Lidovci, kteří již představili svého
oficiálního prezidentského kandidáta, europoslankyni Zuzanu Roithovou, se
pak ve srovnání s ostatními subjekty usilujících o vstup do Poslanecké
sněmovny, mohou opřít o silné regionální a členské zázemí.
Poslední stranou, která by překročila pětiprocentní volební práh a
usedla tak v parlamentních lavicích jsou Věci veřejné, které obdržely
5,1% hlasů, tedy stejně jako lidovci. VV se tak daří udržet přízeň
alespoň části svých bývalých voličů. Ti s největší
pravděpodobností kvitují roli VV, coby sociální pojistky nynějšího
vládního kabinetu. Tu pak aktuálně plní svým odmítavým postojem vůči
dalším úsporným opatřením, a sice navrhovanému zmražení důchodů, či
vyššímu DPH. Otázkou však zůstává, jakým způsobem potenciální
voliči zareagují na průběh soudního procesu, kde je jedním z obviněných
předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta.
Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila
pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.
Mezi strany, které mají reálnou šanci překročit pětiprocentní
volební práh a usednout v poslaneckých lavicích, se po zisku 3,2% řadí
SPOZ nebo Strana zelených (3%).
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu
volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také
údajů z posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro
výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly i v
březnu tohoto roku k velmi složité povolební situaci. ČSSD coby vítěz
březnových hypotetických voleb by tak v rámci hledání možného
koaličního partnera či partnerů mohla sestavit pohodlnou většinovou
vládní koalici ve spojení s TOP 09, KDU-ČSL nebo VV. Jak pro ČSSD, tak i
pro ODS by bylo jistým východiskem sestavení velké koalice. Koaliční
uskupení dvou levicových stran, tedy ČSSD a KSČM by k sestavení
většinové koalice nestačilo. Druhá nejsilnější strana ODS by kromě
velké koalice s ČSSD měla pouze jednu možnost, a to sestavení většinové
koalice s TOP 09, VV a KDU-ČSL.
Do povolebního vyjednávání po řádných volbách do PSP ČR však
mohou významným způsobem promluvit i další politické strany s
potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a
aktuálně i VV tak mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR ovlivnit
i nové politické strany jako např. NS - LEV 21 v čele s bývalým
premiérem Jiřím Paroubkem nebo protikorupční iniciativa s politickými
ambicemi ANO 2011, v jejímž čele stojí podnikatel Andrej Babiš. Do
povolebního vyjednávání pak mohou zasáhnout i případně úspěšná
Strana zelených a SPOZ.
Žádné komentáře:
Okomentovat