Dvě třetiny obyvatel České republiky
považují Senát za zcela zbytečnou instituci, která ani za 16 let svého
fungování nedokázala obhájit svou existenci. Více jak dvě třetiny
domácí populace jsou pak toho názoru, že Senát, coby ústavní instituce,
jejíž primární funkcí je plnění role demokratické pojistky, není pro
další fungování ČR nezbytný. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu
společnosti SANEP, podle kterého by více jak dvoutřetinová většina
domácí populace uvítala, pokud by funkce senátora byla čestnou a
bezplatnou funkcí. O zrušení Senátu se začalo zejména v řadách
poslanců diskutovat v souvislosti se schválením přímé prezidentské
volby. Třípětinová většina populace je pak stejného názoru jako ti ze
zákonodárců, kteří se domnívají, že přijetím přímé volby
prezidenta došlo k výraznému snížení významu Senátu a mělo by tak
dojít k jeho úplnému rozpuštění. Skutečnost, že odejmutí jedné z
nejdůležitějších pravomocí Senátu, tedy volby hlavy státu, má na
vnímání této ústavní instituce devastující vliv, potvrzuje i mínění
téměř dvou třetin veřejnosti, podle kterých by ke zrušení Senátu,
mělo dojít hned po první přímé volbě prezidenta ČR v roce 2013. O
nevalném mínění většiny veřejnosti o funkci Senátu svědčí
skutečnost, že téměř dvě třetiny domácí populace vnímají Senát jako
zbytečnou instituci. Stejná část populace je pak přesvědčena, že
rozpuštění Senátu by pomohlo státní kase v rámci úsporných opatření
a stabilizace veřejných rozpočtů.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 2. - 5.
března 2012 na vybrané skupině 8786 dotázaných, kteří představují
reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu
společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200
tisíc registrovaných uživatelů 16.290 dotázaných. Reprezentativní vzorek
byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému
rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.
Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %.
Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Senát, tedy horní komora Parlamentu České republiky, jehož primární
funkcí je v rámci politického systému plnit funkci ústavní pojistky a
společně s Poslaneckou sněmovnou volit hlavu státu, nepatří podle názoru
66,6 % respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí
populace, mezi instituce, které jsou pro fungování České republiky
nezbytné.
O pravomocích a činnosti horní komory Parlamentu ČR mají povědomí
téměř dvě třetiny (63,3 %) dotázaných. Převládající negativní
názor na tuto ústavní instituci tedy není důsledkem neznalosti
respondentů, ale skutečného přesvědčení o její zbytečnosti. Tyto
úvahy pak aktuálně umocňuje fakt, že schválením přímé volby hlavy
státu, přišel Senát o jednu ze svých nejdůležitějších funkcí.
Senát jakožto horní komora Parlamentu ČR za 16 let svého fungování
dokázal o své nezbytnosti přesvědčit pouze 25,7 % respondentů. Naopak o
naprosté zbytečnosti Senátu je přesvědčeno 65,8 % respondentů. Senát je
tak bezpochyby ústavní institucí, která nemá důvěru občanů.
Skutečnost, že si Senát za dobu svého fungování nedokázal v očích
veřejnosti vydobýt dostatečnou důvěru a prestiž svědčí názor 74,6 %
dotázaných, pro které by byla mnohem přijatelnější variantou taková
podoba horní komora parlamentu, kde by senátorská funkce byla funkcí
čestnou, bez nároku na finanční odměnu.
Téměř dvě třetiny respondentů (64,8 %) se domnívají, že Senát za
dobu svého působení neprokázal svou důležitost a potřebnost. Stejného
názoru je i řada politiků, kteří mluví o transformaci či přímo
zrušení Senátu. Jedním z nich je například předseda poslaneckého klubu
TOP 09 Petr Gazdík.
S míněním některých poslanců, kteří v souvislosti se schválením
přímé volby hlavy státu vyslovili názor, že přímá volba prezidenta
snižuje význam horní komory Parlamentu ČR a že by měl být tedy Senát
rozpuštěn, souhlasí 61 % respondentů.
Podle názoru 61,8 % dotázaných by ke zrušení horní komory Parlamentu
ČR mělo dojít bezprostředně po první přímé volbě nové hlavy státu,
která proběhne počátkem příštího roku.
Podle mínění 65,4 % by pak zrušení Senátu napomohlo ke stabilizaci
veřejných rozpočtů.
Žádné komentáře:
Okomentovat